Čteme z l’Humanité (113)

Jižní Afrika: manifestace proti Obamovi v Sowetu

Jihoafrická policie čelila srážkám s manifestanty v sobotu v Sowetu, krátce před návštěvou amerického prezidenta Baracka Obamy ve slavném městě Johannesburgu.

Policie vrhala ohlušující granáty, aby rozptýlila několik stovek manifestantů, kteří se shromáždili před kampusem Univerzity Johannesburg, kde se má Barack Obama setkat s pečlivě vybranými studenty. Komunistická strana Jižní Afriky a odbory Cosatu živě protestují proti této návštěvě amerického prezidenta v Jižní Africe: „Dali jsme jasně najevo, že návštěva prezidenta Spojených států v Jihoafrické republice není vítaná, a že bude čelit protestům, manifestacím, činům odporu organizovaným všemi Jihoafričany mající v lásce mír a spravedlnost“ potvrdily ve společném prohlášení.

Před návštěvou Soweta americký prezident a jeho žena vykonali návštěvu v blízkosti Nelsona Mandely, bývalého jihoafrického prezidenta, který se nachází v kritickém stavu v Pretoriské nemocnici již tři týdny, ale neocitli se u lůžka „Madiby“, aby „respektovali pokoj a klid Nelsona Mandely a přání rodiny“ vzkázal Bílý dům. Setkání se konalo v Johannesburgu ve Středisku paměti Nelsona Mandely.

Od začátku své africké cesty v půlce týdne v Sénegalu, Barack Obama mnohokrát vzdal čest prvnímu černošskému prezidentovi Jihoafrické republiky, obdivovaném na celém světě jako symbol mírového boje proti rasismu a za usmíření. Barack Obama je sám prvním prezidentem míšencem Spojených států, a který se setkal v Pretorii s Jacobem Zumou, označil Nelsona Mandelu, že je mu „osobním hrdinou“, což chvíli živilo hypotézu návštěvy u jeho lůžka.

V neděli bude v Robben Islandu, bývalém ostrovním vězení v zátoce Mysu, kde Nelson Mandela strávil 18 z 27 let věznění v čase režimu apartheidu. Svoji návštěvu uzavře velkou diskuzí v neděli na univerzitě Mysu předtím, než odjede do Tanzánie, což bude třetí a poslední etapa jeho cesty, první v Africe s výjimkou krátkého pobytu v Ghaně v roce 2009.

===============================================

Rozpočet na rok 2014 v přísném duchu s utažením šroubu o 14 miliard euro. Stát předpokládá uspořit v roce 2014 14 miliard euro ze 20 miliard plánovaných ve snaze snížit předpokládaný deficit. Hodlá tak učinit z příspěvků státních úřadů a veřejných organizací. Nejvíce dotčeny budou rozpočty Životního prostředí (-7%), Ekonomie (-6,6%) a Zemědělství (-5,4%).

„Brusel nám dal dva roky navíc, abychom se dostali pod 3%. To by mohlo být 3,5% v roce 2014 a 2,9% v roce 2015“, vysvětlil na BFM-TV Christian Eckert,  který je zpravodajem pro rozpočet v Národním shromáždění. Christian Eckert tak potvrdil informaci novin Le Monde a Echos a upřesnil, že tyto připojené úspory ke strukturálnímu základu by měli umožnit dosáhnout deficitu řádu 3,5%. Tato rozhodnutí jsou v linii s předpověďmi Účetního dvora, který ve čtvrtek oznámil, že Francie by měla nalézt 13 miliard úspor v roce 2014 a 15 miliard v roce 2015, aby se tak navrátila k 3% deficitu v roce 2015.

Rozpočet na rok 2014 tak má další zářez ve své přísnosti. Ve dvou dnech debat se zaměřením na veřejné finance, které začnou 2. července v Národním shromáždění, „neupřednostňovaní“ ministři uvidí, jak jejich účty padají dolů (-7% pro Životní prostředí, -5,4% pro Zemědělství, -2,8% pro Kulturu) a 28.000 veřejných pracovních míst bude zrušeno od začátku této pětiletky.

Škrtání v platech ve veřejné správě

První místo úspor se týká státních úředníků: růst celkové sumy od státu tak bude doveden od 3% k 0,15% v roce 2014. Tento velmi silný ohyb bude dosažen v roce 2014 celkovou stabilizací početního stavu zaměstnanců, snížením částek v jednotlivých kategoriích a jejich přesměrování k nízkým platům, ale také pokračováním zmrazení bodového indexu (způsob jak se ve Francii počítají platy ve veřejných funkcích – pozn. mistral). Podle Les Echos, 3.209 míst ve veřejné správě bude zrušeno, stát na jednu stranu vytvoří 9.949 v takzvaně prioritních oblastech (Vzdělání, Soudnictví, Bezpečnost) a na druhé straně zruší 13.158 jinde. Odborové organizace CGT, FO, FSU, SOLIDÁRNÍ, CFTC a CFE-CGC z veřejné správy hrozí vyvoláním stávky proti „politice škrtů, která směřuje ke stálému snižování veřejných výdajů, vládní politice, která požaduje zálohy na každé zlepšení fungování Veřejné správy, ale také proti způsobu odměňování, které je tak neodmyslitelně patří k oživení ekonomiky a zaměstnanosti“. V důsledku toho klesnou výdaje na činnost všech ministerstev stejně o 2%.

Prostředky a početní stavy v poklesu u veřejných organizací

Prostředky přidělené veřejným organizacím (Météo France, CNRS (středisko pro vědecký výzkum – pozn. mistral), obchodní komory, národní kinematografické centrum, atd…) by měli klesnout o 4%, mimo Pracovní úřady a univerzity. Kulturní projekty budou rušeny, výstavby vězení budou opožděny a příspěvky mezinárodním organizacím z Quai d’Orsay budou sníženy, připojuje ekonomický deník. Další ještě více nečekané opatření pro oživení: příspěvek ad hoc bude žádán od jistých veřejných podniků ve jménu finanční výhody, kterou zajišťuje daňová sleva pro konkurenceschopnost zaměstnání.

Příspěvek byl publikován v rubrice Čteme z l'Humanité. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář