„Altersumit je užitečný a nezbytný prostor v evropském plánu“
Během tří dnů se více než 180 sdružených organizací, odborů, NGO, politiků setkalo v Aténách, aby vypracovalo plán odporu a společné návrhy pro Evropu. Lydia Samarbakshová, odpovědná činitelka za mezinárodní sekci PCF odpovídá na otázky l’Humanité.fr.
Co přinesl altersumit sociálnímu hnutí a silám, které protestují proti škrtání?
Lydia Samarbakshová. Především potvrdil, že je to užitečný a nezbytný prostor, protože se objevil prostor pro dialog a výměnu názorů ohledně evropského plánu, jak o tom svědčí množství účastníků, kteří přijeli z celé Evropy, představující sílu 180 sdružení, odborů, politiků, aby společně vypracovali návrhy alternativ a akcí. Debaty jasně potvrdily sbližování ohledně analýzy role státu jednotlivých zemí, ohledně krize, ohledně vlivy politiky škrtů a vůli budovat odznova. Toto sbližování je na cestě k prohlubování a pokračování. Dnes neoliberální praxe postupuje proti lidem samotným a staví jednoho proti druhému. Toto vše urychluje rozdělení v rámci jednotlivých zemí, sociálním úpadkem a ekonomickým zablokováním. Mnoho myšlenek se týkalo vedení jednotlivých bitev, kampaní a evropských dnů činu, které dovolují každému přidat svou váhu lidové mobilizaci, sjednocení našich sil, zmocnit se iniciativy – či se vložit do evropské politické debaty; to zabraňuje nacionalistickým odchylkám a naopak přináší výhledy na aktivní, pevnou solidaritu. Něco je v evropském plánu jen v zárodku, kvůli velmi širokému rozpětí sil sociálního hnutí, sociální přeměny, demokratických sil. Ve světě práce to bylo potvrzeno iniciativami CES (Ekonomické a sociální rady – pozn. mistral), jako té 19. června ve Francii. Tuto výzvu je tedy třeba uskutečnit na základě akčních návrhů tohoto altersumitu. Tak poroste vědomí, že toto sbližování, které se postupně vytváří, může růst a že pomůže vystoupit z černé díry neoliberální Evropy.
Jak to udělat?
Lydia Samarbakshová. Především organizace, které se účastní, mají vůli k širokému sdružování se, dělat politiku spolu, dalším způsobem definovat cíle, které je třeba dosáhnout. Důležité není, kde účastníci mluví, ale jejich sblížení co se týče analýzy a činu. Situace, ve které se Evropa nachází, je zvláště dramatická. Návrhy, o kterých se diskutovalo, vytváří nejen návod k akcím, které je třeba provést, ale nesou též opravdovou naději. Altersumit hovoří o existenci mnohostranné bojovnosti za osvobození se od příkazů Evropské unie, klade vytyčovací kolíky nové formy místního prostoru, založené na lidských, sociálních, demokratických potřebách a solidaritě. Aby byla otevřena cesta k takovému prostoru, k takovému místnímu vytváření, altersumit se snaží sladit všechny dostupné síly pro skutečnou změnu politiky, která se týká dluhu, otázky bank a trvdé role ECB, veřejných služeb či práv a situace žen v Evropě nebo imigrace. Je to částí mobilizace, velmi skutečných bojů, které probíhají v tomto čase v několika zemích.
Všechny tyto akce se týkají evropského měřítka. Není třeba též jedna v měřítku národním?
Lydia Samarbakshová. Evropské mobilizace se stanou lidovými, když se budou opírat a budou zhodnocovat národní mobilizace a když budou naléhat na národní vlády a parlamenty tím, že jim budou připomínat jejich zodpovědnost, kterou získaly svým zvolením. Bylo by chybou stavět proti sobě národní a evropský rozměr, nejen proto, že politika škrtů zasahuje nás všechny, ale hlavně proto, že pro boj, každého v našich zemích, potřebujeme jeden druhého. Když pracujeme na shromažďování a zmobilizování lidu ve Francii, všech dostupných sil, abychom prosadili změnu kurzu naší země, například pochodem z 5. a navázáním 16. června, to může také dát naději a odvahu těm, kteří bojují jinde pro Evropu sociálního pokroku, skutečně demokratickou a solidární mezi lidmi.
mistralblog 