Transatlantická dohoda: o kulturní výjimce se nebude jednat
Po 11 hodinách vyjdednávání Francie dosáhla výhry v případě jejího boje za ochranu kulturní výjimky. Vyjmutí audiovizuální oblasti z programu obchodního vyjednávání o svobodné výměně se Spojenými státy vešlo v platnost. Pro Levicovou frontu toto odmítnutí nezamaskuje všechna ostatní sociální a ekologická omezení obsažené v této smlouvě.
„Dosáhli jsme vyjmutí všeho, co se týká audiovizuální oblasti“ v tomto jednání, radovals se francouzský ministr Obchodu Nicole Bricq v pátek večer během tiskové konference, která začla ve 13 hodin diskusemi vítajícími „dobrou dohodu“ jak pro Francii tak pro její evropské partnery. Je to „vítězství Francie“ trumfovala ministryně kultury Aurélie Filipettiová na svém účtu na Twitteru. „Je to úspěch pro kulturní rozmanitost všude v Evropě. Je to výsledek bez dvojsmyslů, který byl po dni intenzivních jednání, přijat tento večer“, dodala ministryně v prohlášení vydaném toho večera. „Každý závěr jednání bude vyžadovat jednohlasný souhlas všech zemí Evropské unie. Žádný ústupek nebude učiněn“. Je to tak, že Komise si vyhrazuje možnost změnit termíny jednání a tak zahrnout audiovizuální oblast. Podle tohoto názoru by měl být vyžadován jednohlasný souhlas. Ale „byla by tak třeba stejná procedura: znovu bychom prosazovali názor Francie a znovu bychom řekli ne“, podtrhla paní Bricqová.
Ministři obchodu sedmadvacítky, shromáždění v Lucembursku, se museli dohodnout na mandátu svěřeném Evropské komisi pro vyjednání této velmi nebezpečné dohody o svobodné výměně mezi EU a Spojenými státy. Francouzští ministři se ve skutečnosti obávali, že se Spojené státy snaží odstranit kvóty na šíření vysílání televize, podporující příspěvky či diskriminační nařízení kvůli národnímu původu společnosti nebo kapitálu. Paříž se rovněž obávala, že Spojené státy chtějí dosáhnout specifických nařízení pro „nové audiovizuální služby“ (video na přání, interaktivní televize).
Kulturní strom, kvůli kterému není vidět les
„Zdůrazňuji: oprávněná obrana kulturní výjimky by neměla být stromem, pro který není vidět les sociálních, ekologických či zdravotnických ústupků naplánovaných mimo jiné v této dohodě. Je to celek mandátu Evropské komise, který činí problém“ upozorňuje Jean-Luc Mélenchon. „Je to požadavek suverenity. Atlantismus a svobodná výměna jsou dvě smrtící pasti pro Evropu a pro Francii.“ Je to pozice zastávaná PCF, pro kterou vyjmutí kulturní výjimky z vyjednávání je jen „první etapou bitvy, která musí dosáhnout toho, aby tato dohoda o svobodné transatlantické výměně zůstala mrtvým dokumentem.
Neboť mimo tuto kulturní otázku se musí francouzská vláda jasně zasadit o odmítnutí všech možností, které by posílily moc nadnárodních amerických a evropských firem a umrtvující svobodnou výměnu v podstatný prospěch Spojených států amerických, když by byly zpochybněny normy veřejného zdravotnictví, sociálního systému a normy o životním prostředí.“
mistralblog 